Elektronická závěrka, nemá opotřebení jako mechanická. Při masové digitalizaci může už hrát roli
IR nejde, protože filtr před čipem odfiltruje neviditelné světlo
typické časy 1/50 - 1/8, zdržuje ukládání mimo fotoaparát
manuální ostření, zaostření na zrno a pomocí lupy při odcloněném objektivu
rovinnost předlohy a čipu
makro objektiv optimalizovaný na zvětšení 1:1, ostrost a nezkreslení i v rozích
Clonění, zvýšení hloubky ostrosti pro eliminaci nerovnosti filmu ale také zhoršení zrna. Optimální clona pro daný objektiv (Rodagon F4, normálně ale 1-2 clony nad světelností objektivu)
minimální ISO pro omezení šumu čipu
kompromis mezi snahou a maximalizaci detailu vs. velikost souboru. Rozlišení čipu je větší než rozlišení filmu a tak už neposkytuje detaily. Také otázka rychlosti, zda není lepší archív zdigitalizovat ne v maximální možné kvalitě a případně zdigitalizovat výstavní kusy znova s maximální "péčí"
Otázka orientace vrstvy: ideální fotovrstva u objektivu aby se nehomogenita podložky projevila v ostrosti méně
Problém barevných filmů
Skenování RGB
LED CRI 95+
Staré technologie používané u barevných filmů
Autochrome: jedna z prvních komerčně úspěšných metod pro barevnou fotografii a filmování na počátku 20. století. Tato technologie byla vyvinuta v roce 1903 firmou Lumière a využívala skleněné desky potažené mletými skleněnými kuličkami (granulemi) v barvách červené, zelené a modré (RGB), které fungovaly jako filtr pro záznam barevného obrazu. Autochrome desky byly populární až do 30. let 20. století, než byly nahrazeny pokročilejšími technologiemi jako Kodachrome a dalšími barevnými filmovými procesy.
Sublimazione Dufay (Dufaycolor): Tato metoda byla vyvinuta francouzským inženýrem Georgesem Dufayem v 30. letech 20. století. Její princip spočíval v použití speciálního filmu, na němž byly barevné body (drobné filtry v RGB) naneseny pravidelně ve formě mřížky. Tento film byl ve své podstatě podobný Autochromu, ale s pravidelně uspořádanými body, což znamenalo lepší kontrolu nad výslednými barvami. Dufaycolor byl v určitém období používán k barevné fotografii a filmování, ale nikdy nezískal takovou popularitu jako jiné barevné filmové procesy, jako například Kodachrome, které se objevily později.